Ochutnejte s námi prastarou zeleninu, vyzkoušejte vodnici

Ochutnejte s námi vodnici

Ochutnejte společně s Vašimi ratolestmi zajímavou kořenovou zeleninu známou již od Starověkého Řecka, která v současnosti zažívá renesanci. Jde o zeleninu, která chutí připomíná kedlubnu, je méně štiplavá a výborně stravitelná. Je podobná tuřínu, se kterým se často zaměňuje. Tuřín lze poznat jen díky listům a barvě dužiny. Vodnice i tuřín jsou pokladem pro naše zdraví a mají podobně všestranné použití v kuchyni.

Vodnice obsahuje hodně vody, uvádí se 90 procent. Důležité je, že je například zdrojem vitamínu C, vlákniny, draslíku, fosforu, nebo hořčíku. Cenově je velmi dostupná, v obchodech je však vidíte málokdy. Jakmile vodnici spatříte, neváhejte a vezměte jich hned několik. Uchovat je můžete jako za starých časů například v bedně s pískem ve sklepě. Menší bulvy vodnice jsou chutnější a nemusejí se loupat.

V kuchyni má vodnice mnohostranné využití. Můžete ji zapékat, vyrábět pyré, připravovat hranolky v troubě, vykouzlit skvělou polévku nebo omáčku. Dětem možná bude chutnat více než kedlubna. Kombinovat se dá s česnekem, řadou bylinek, zeleninou i s masem. Lze ji konzumovat také čerstvou, ale lepší jsou menší bulvy. Vodnici můžete použít stejně jako brambory, ovšem má mnohem méně kalorií. Přidávám několik základních receptů, které se mi osvědčily.

Polévka z vodnice s mrkví a bramborem /od 1 roku/ – 2 porce

Suroviny: 1 ks vodnice /200 g/, 1 menší mrkev /80 g/, 1 střední brambor /100 g/, 700 ml vody, sůl, 1 lžíce kysané smetany, špetka kopru, 1 lžička extra panenského olivového oleje

Zeleninu oloupeme, nakrájíme, dáme do hrnce se studenou vodou a přiklopíme pokličkou. Jakmile voda začne vařit, osolíme ji a vaříme přibližně 30 minut. Jakmile je zelenina měkká, přidáme kopr, rozmixujeme, podle chuti přisolíme, ochutíme smetanou a nakonec zakapeme olivovým olejem.

Tip: Podávat můžeme s krutóny či pečivem. Pro starší děti a dospělé můžeme zeleninu krátce orestovat na česneku.

Vodnicové hranolky /od 2 let/ – 2 porce

Suroviny: 2 vodnice /420 g/, sůl, bylinky dle chuti, olivový olej

Oloupanou vodnici nakrájíme na menší hranolky, dáme je na plech s pečícím papírem, osolíme, přidáme hrstku pokrájených bylinek a zakapeme olejem. Pečeme při 180 stupních přibližně 45 minut.

Tip: Zajímavá chuťová kombinace je s batáty. Ještě doplním, že vodnicové hranolky jsou pro někoho lepší alternativou k celerovým hranolkám.

A ještě jeden tip. 🙂

Jak připravit a vařit jídlo tak, abychom nepřišli o cenné látky? Poradíme základní triky.

Jak připravit a vařit jídlo tak, abychom nepřišli o cenné látky? Poradíme základní triky.

Věděli jste, že při přípravě pokrmů existují zásady, které Vám pomohou zachovat co nejvíce zdraví prospěšných látek? Jsou důležité při zpracovávání zeleniny, luštěnin, obilovin i masa. Budeme-li je dodržovat, využijeme to nejlepší ze všech surovin.

U zeleniny je důležité, abychom ji nemáčeli dlouho ve vodě, protože by se nám vylouhovala část vitamínů i minerálních látek. Proto zeleninu jen důkladně omyjeme krátce před přípravou, osušíme, nakrájíme a hned dále zpracováváme. Pokud připravujeme zeleninové saláty, je dobré je neprodleně zalít zálivkou, abychom zabránili oxidaci, kvůli níž můžeme přijít například o část vitamínu C, vitamín A, vitamín E a nenasycené mastné kyseliny. Ztráty mohou nastat i působením světelného záření, takže vše raději přikryjte a hned zpracujte. Pokud zeleninu vaříme, měli bychom ji dávat až do vroucí osolené vody. To platí i o bramborech. Vařit bychom měli pod pokličkou, abychom opět neztráceli cenné látky a současně šetřili energií a nemuseli neustále dolévat vodu či vývar. V případě, že připravujeme vývar nebo zeleninové polévky, dáváme zeleninu do studené vody a dobře přiklopíme pokličkou. Mezi nejšetrnější způsoby tepelné úpravy patří vaření v páře nebo vaření ve vodní lázni, tedy ve zvláštních zavřených formách, nádobách, ubrousku nebo nádobě vložené do vroucí vody. Velmi dobré je také nevařit pokrmy zcela doměkka, ale nechat je na ploténce takzvaně dojít, tedy vypnout parní hrnec nebo sporák o trochu dříve a zakryté jídlo nechat chvíli na místě.  

Při přípravě masa bychom měli také dodržovat určitá pravidla. V případě, že chceme uvařit silný vývar, dáváme na kousky nakrájené maso do studené vody. Pokud nám nejde o vývar, měli bychom maso vkládat do vroucí vody, zůstane krásně šťavnaté. Při pečení masa v troubě nastavujeme zpočátku vyšší teplotu, zabráníme tak vytékání šťávy. Ideální teplota je kolem 200 stupňů, nejvýše 220. Vlastní pečení by pak optimálně mělo probíhat při teplotách do 130 stupňů. Na konci pečení opět teplotu o něco zvýšíme kvůli lepší barvě a chuti. J Výživově zajímavou variantou je pečení v papilotě. Nemusíme přidávat žádný tuk a maso je pěkně šťavnaté. Grilování pro děti do 3 let vhodné není, stejně tak klasické smažení, protože se ztratí cenné látky, přitom navíc může docházet ke snížení stravitelnosti a vzniku toxických látek. Koření bychom měli přidávat ke konci varu kvůli zachování aróma. Pro děti do 3 let bychom koření měli používat co nejméně. Od 1 roku můžeme sem tam použít nějakou bylinku, bobkový list, skořici či kmín. Také dospělí by měli koření používat co nejméně a spíše využívat bylinek, aby se kromě chutě vylepšila také výživová hodnota.

Vepřové maso se zeleninou pečené v papilotě

Luštěniny mají v rámci rostlinných potravin nejvyšší obsah bílkovin, proto by byla škoda je nezařadit do jídelníčku. Pokud je neradi vaříte, protože se obáváte zažívacích potíží, i v tomto směru lze vhodnou přípravou toto riziko alespoň částečně eliminovat. Za nepříjemnou plynatost mohou některé oligosacharidy, jejich vstřebávání je složitější a probíhá až v tlustém střevě. Zabránit plynatosti částečně můžete častější konzumací luštěnin, dodržováním správné doby namáčení, výměnou vody a také přidáním bylinek při samotném vaření. Dobře funguje saturajka, bobkový list, fenykl, kmín, majoránka nebo bazalka. Luštěniny se dají kombinovat s obilovinami či se zeleninou. Nemusíte tedy vařit jen čočku s volským okem. Navíc výživoví specialisté nedoporučují k luštěninám živočišné bílkoviny, tedy maso nebo vejce, mohlo by být na nás těch bílkovin trochu moc. Nejstravitelnější je loupaná červená čočka, která se namáčet nemusí.

Dodržování určitých zásad je důležité také u obilovin. Řadu z nich je nutné namáčet, jáhly se musejí spařit vroucí vodou a kuskus se nevaří, jen jej přelijeme vroucí vodou či vývarem a necháme v zakryté nádobě bobtnat. Obiloviny je nutné až na výjimky tepelně upravit, jinak jsou nepoživatelné. To samozřejmě neplatí o ovesných a jiných vločkách, které je však nutné přes noc namočit. Celá zrna vždy namáčíme přes noc. Kroupy či kernotto /špaldové kroupy/ se nemusejí tak dlouhou dobu namáčet, ale rozhodně jim to nevadí. Obecně platí, že obiloviny až na výjimky, vaříme ve studené vodě, nesléváme ji, protože neobsahuje žádné těžce stravitelné látky, naopak se sem vylouhují zdraví prospěšné látky. Postupy, jak vařit jednotlivé druhy obilovin jsou různé, proto se jim věnujeme ve webináři a v dalších chystaných materiálech.

Kernotto se zeleninou

Zelenina – další základní stavební kámen stravy nejmenších i dospělých

Zelenina – další základní stavební kámen stravy nejmenších i dospělých

Stravovací začátek je založen na dostatečném přísunu mateřského mléka či mléčné formule a na zelenině. Často se první příkrmy připravují z oblíbené mrkve, brambor, cukety či dýně. Postupně se rejstřík zeleniny zvětšuje a přidávají se přílohy a následně maso. Ani později bychom však na zeleninu neměli zapomínat. Zelenina je další z klíčových složek potravy a pro děti do 3 let zcela nepostradatelná. Zelenina dodá především vitamíny, vlákninu a například minerální látky. Energetická hodnota zeleniny není příliš vysoká, a proto je dobré právě zeleninu kombinovat s obilovinami nebo s produkty z obilovin. Obiloviny jsou totiž zase cenným zdrojem energie. Zelenina se hodí i k masu, které nám pokrm obohatí o bílkoviny. Vhodně se dá zelenina sladit s luštěninami, ty však zařazujeme později.

Dýňové pyré s rýží

Často člověk při běžném vaření sází na své tradiční oblíbené kombinace, ale někdy je to opravdu škoda. Jsem toho názoru, že čím větší množství zeleniny a dalších surovin dítě ochutná, tím větší je šance že si udrží pestřejší jídelníček po celý svůj život. Pojďme tedy v jídle více experimentovat. Je to zábava a navíc třeba bude Vaše dítě jásat, že je ve školce k obědu pórková polévka nebo cizrna, zatímco ostatní děti se budou mračit. 🙂

Pórková polévka

Do 1 roku dítěte je samozřejmě sortiment zeleniny značně omezen, ale přece jen můžeme nabídnout zajímavá jídla. Například takové pyré z brambor a dýně s hovězím masem může být velmi luxusním pokrmem. Právě tuto kombinaci můžete s úspěchem podávat i starším dětem a dospělým. Fenykl s bramborem je dalším pokladem gastronomie. Když k němu přidáte dobrou sladkovodní rybu, pochutnáte si doma opět všichni. Růžičková kapusta s mrkví a batátem je také skvělá.

Fenykl zapečený s bramborem – do 1 roku doporučuji jen uvařit v páře

Od 1 roku už je výběr zeleniny o poznání bohatší. Třeba vařená červená řepa je výtečná s klasickou čočkou a kozím sýrem. Za odměnu zase můžeme našim ratolestem udělat například řepové sušenky. Dalším luxusním pokrmem je topinamburové pyré doplněné o kousek libového vepřového masa. Zajímavou může být výživná polévka z tuřínu. Pro mne naprostou lahůdkou je u nás doma velmi oblíbená kedlubnová omáčka. Pro děti od 2 let mohu nabídnout opět jednu zajímavou kombinaci, kde zúročíme hrášek. Velmi chutné je pyré z hrášku doplněné o pár lístků máty a k tomu může být podáván plátek libového masa nebo pečených zeleninových karbanátků. Hráškové pyré mohou již děti od 1 roku.  

Čočkový salát s červenou řepou a kozím sýrem

Více receptů a také seznam doporučených a nedoporučených potravin dle věku naleznete v našem webináři. Najdete zde také rady, kterém Vám mohou při přípravě jídel pomoci. Přeji všem dobrou chuť. 🙂

Obiloviny, klíčová složka stravy dětí i dospělých

Obiloviny, klíčová složka stravy dětí i dospělých

Mezi doporučenými potravinami pro nejmenší najdete v našem webináři spoustu obilovin, které můžete bez obav zařadit do jídelníčku Vašich ratolestí. Stejně tak obohatí také Váš jídelníček. Jde o významnou složku naší stravy.

Obiloviny jsou významným zdrojem energie. Obilná zrna obsahují velké množství důležitých sacharidů a řadu vitamínů, hlavně skupiny B a také některé minerální látky, například železo a zinek. V jídelníčku nejmenších by rozhodně neměly chybět. Není potřeba se jich bát a také se nemusíme omezovat jen na rýži nebo kuskus. Obilovin je mnohem více, stačí jen postupně zkoušet jednotlivé druhy. Při jejich přípravě je důležité držet se osvědčených rad a dostatečně je uvařit.

Polenta, pohanka, rýže, kroupy, kuskus, jáhly

Dětem do 1 roku lze podávat polentu, jáhly, pohanku či quinou nebo rýži. Pro děti do 1 roku můžeme z těchto obilovin připravovat například kaše či se dají použít jako příloha. Dobře však mohou také posloužit jako zavářka do polévek.

Polenta je kaše z kukuřičné krupice. Bezlepkové jáhly vznikají odstraněním nestravitelné slupky z prosa, které k nám přišlo z Afriky. Jáhly jsou obzvlášť lehce stravitelné, jako začátek stravy tedy přímo ideální. Pohanka je botanicky spíše pseudocereálie, ale používá se jako obilovina. Také pohanka je přirozeně bezlepková. Quinoa neboli merlík čilský také není obilovinou, i když se tak používá. Jde však o mimořádně cennou bezlepkovou potravinu, která je velmi lehce stravitelná. Je výjimečná například vysokým obsahem vápníku a bílkovin, které jsou podobné těm živočišným. Zapomenout nemůžeme ani na starou známou rýži.

Ve webináři najdete rady, jak s obilovinami pracovat. S polentou je potřeba mít trošku trpělivosti, i když pořídíte instantní, je dobré ji postupně vsypávat do mírně vroucí vody, metličkou promíchat a poté ji za občasného míchání vařit až 10 minut. Pohanku je důležité zase důkladně proprat a zalít vroucí vodou. Dobře se během 10 minut uvaří v páře. Jáhly propíráme vroucí vodou a pak je vaříme v páře 15 minut.

Jáhlová kaše – Foto Melody

Do jídelníčku dětí do 1 roku můžeme také zařadit obiloviny obsahující lepek, tedy například těstovinu z pšenice – kuskus, dále bulgur, ale také necelozrnnou špaldu ve formě bílé mouky, ze které připravíte například zavářku do polévky nebo ji přidáte do mrkvových knedlíčků. Určitě oceníte také kernotto, což jsou špaldové kroupy. Chutnají skvěle a hodí se i pro dospělé strávníky. Vykouzlit můžete kernotto se zeleninou, s ovocem nebo vyrobit chutný zeleninový salát. Špalda je lépe stravitelná než klasická pšenice, obsahuje také více bílkovin, prospěšného tuku i vlákniny, dále vitamíny skupiny B a obsahuje také spoustu minerálních látek, jako například mangan či draslík.

Kernotto se zeleninou

Dětem od 1 roku můžete za odměnu připravit amarantový puding, sušenky nebo je možné vyzkoušet zeleninové placky s amarantem. Jde o bezlepkovou pseudoobilovinu, kterou už znali staří Mayové, Inkové nebo Aztékové. Amarant je opět výživově velmi cennou potravinou s vysokým obsahem kvalitních bílkovin. Do jídel však amarant pouze přidáváme, je chuťově velmi výrazný. Dobře se hodí k částečnému zahuštění polévek či jako přídavek do kaše. Zapomenout nemůžeme ani na oves. Velmi oblíbené jsou klasické ovesné vločky, které dobře poslouží k přípravě kaše, ale také se dají použít k zahuštění krémových polévek, do zeleninových placek, moučníků nebo sušenek. Ráda používám na sušenky i ovesnou mouku. V neposlední řadě je potřeba zmínit také žito. U nás doma je populární žitné pečivo. Nakonec ještě ječmen, který je v našem jídelníčku zastoupen především v podobě krup a také ráda připravuji z ječné mouky lívance.

Amarantové sušenky s kakaem a karobem

Pro děti od dvou let můžeme zařadit další obiloviny a výrobky z nich. Například lze připravit rizoto s kamutem, který je vlastně předchůdcem dnešní tvrdé pšenice. Obsahuje mnohem více bílkovin než klasická pšenice a je chuťově velmi zajímavý. Koupit se dají zrna a mouka. Zajímavý je také čirok. K dostání jsou loupaná zrna, celozrnná čiroková krupice nebo mouka. Podobně jako quinoa nebo amarant obsahuje čirok velké množství kvalitních bílkovin.

Kamut s červenou řepou a zelenými listy

Hodně diskutované téma je zařazení celozrnných pokrmů. „Celozrnné výrobky vztahujeme většinou k vláknině. Studie naší odborné společnosti a Společnosti pro výživu neprokázala nedostatečný příjem vlákniny u nejmenších dětí. Podávání doporučujeme až od druhého roku,“ uvádí předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů a vedoucí plzeňského centra studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku, MUDr. Alena Šebková. Od dvou let tedy můžeme občas do jídelníčku celozrnné výrobky zařadit.

Maso v jídelníčku dětí a jeden osvědčený recept

Maso v jídelníčku dětí

Maso zavádíme do jídelníčku dětí ve chvíli, kdy zvládnou zeleninové příkrmy se dvěma složkami, tedy ještě s jedním druhem zeleniny či přílohou. Vždy musíme také pozorovat, jak nová potravina strávníkům vyhovuje. Navíc je důležité maso dostatečně tepelně upravit a podávat umleté či rozmixované. Teprve ve 3/4 roce dítěte můžeme pomalu podávat stravu s malými měkkými kousky.

Měli bychom vědět, jaké maso nabídnout nejdříve a nejčastěji. Hovězí maso obsahuje třikrát více železa než například kuřecí maso. Obecně se dá říci, že bychom zpočátku měli z tohoto důvodu zařazovat více červeného masa než bílého. Železo je důležité pro rozvoj poznávacích schopností a také imunity. Ideální je podávat libové hovězí maso, telecí maso, kuřecí maso, krůtí maso, králičí maso, libové vepřové maso a jehněčí.

Velmi důležité je maso také proto, že je bohatým zdrojem bílkovin. Navíc obsahuje vitamín B12, který je klíčový pro mentální vývoj. Důležitý zdroj železa i B12 je také žloutek, jímž se maso často nahrazuje. Ještě jedna důležitá věc, maso bychom měli vybírat vždy libové a čerstvé.

Ryby můžeme začít podávat kolem 8 měsíce. Zde je však důležitá opatrnost, kosti mohou způsobit vážné zdravotní komplikace. Začít můžeme opět domácími druhy ryb, tedy sladkovodními.

Hovězí maso s dýní a mrkvovými knedlíčky – 2 porce /0 – 1 rok/

Hovězí maso s dýní
Suroviny: 100 g hovězího libového masa, 80 g dýně

Nakrájené hovězí maso vaříme v parním hrnci 15 minut. Poté maso ochutnáme, zda je dostatečně uvařené. V parním hrnci připravíme také dýni, stačí ji povařit 5 – 10 minut. Maso umeleme či společně s dýní rozmixujeme, přilijeme šťávu z odkapní misky parního hrnce a lžičku olivového oleje. Podáváme s mrkvovými knedlíčky.

Mrkvové knedlíčky /6 ks/
90 g mrkve, ¾ hrnku bílé špaldové mouky /120 g/, 1 žloutek, hrst špenátu

Důkladně omytou mrkev oloupeme, nakrájíme a dáme na 10 minut vařit do parního hrnce, poté ji rozmixujeme a necháme zchladnout. Přichystáme si mouku, žloutek a hrst špenátu, který důkladně překrájíme. Dáme si vařit vodu do hrnce a všechny suroviny smícháme s mrkví. Vytvarujeme knedlíčky, které vaříme 6 – 8 minut.

Tip: Jako vhodnou alternativu doporučuji kuskus nebo rýži. Pro starší děti můžete do omáčky použít nové koření či bobkový list. Vařit můžete také klasickým způsobem ve vodě a vytvořit tak skvělou hovězí omáčku.

Více o začátku stravy, více receptů a také seznam doporučených a nedoporučených potravin dle věku, najdete v našem webináři.

Jsme s Vámi také na blogu

Jsme s Vámi i na blogu

Zprovoznili jsme pro Vás nově tento blog, abychom s Vámi mohli sdílet spoustu příspěvků o výživě pro děti do 3 let. Těšit se můžete na články a také recepty. Chceme Vám pomáhat v nejdůležitějším období života Vašich ratolestí.

Webinář Varimeprodetido3let si získává své příznivce, protože se snažíme pomoci s výběrem potravin, které lze v daném věku zařadit. Současně je pro nás prioritní rychlé, jednoduché a zdravé domácí vaření. Snažíme se také o rozšíření rejstříku surovin, ze kterých lze vykouzlit skvělé jídlo pro Vaše nejmenší. O tom však v jednotlivých příspěvcích.

logo_bile_pruhledna-mini

2020 Czechberry s.r.o. ©  Všechna práva vyhrazena

Vytvořil trub.cz