Chřestová sezóna je konečně tady, pojďme proto využít jediné možnosti v roce, kdy jsou lahodné „stonky“ k mání. Společně si můžeme připravit spoustu zajímavých jídel. Sezóna chřestu potrvá do konce června. Nejprve si připomeňme, čím je chřest zajímavý.

Velmi významný je chřest určitě z výživového hlediska, obsahuje totiž poměrně nedostatkový vitamín E a také nás zásobí vitamínem C. Kromě toho je chřest ideální při hlídání váhy, protože v něm najdete nízké množství sacharidů. Naopak však obsahuje vysoké množství draslíku a dále v sobě skrývá například kyselinu listovou. 

Chřest řadíme do skupiny ostatní zelenina, stejně jako například fenykl topinambur či kukuřici cukrovou. V období První republiky byl právě chřest naším cenným vývozním artiklem. Po vynucené pauze se lahodné zelenině u nás opět daří. Proslulou lokalitou pro pěstování chřestu je Mělnicko.

Zelený chřest se většinou loupat nemusí, bílý ano. U zeleného chřestu stačí odloupnout konec stonku, přibližně 2 – 3 centimetry, konec stonku totiž bývá dřevnatý. U silnějších stonků je možné podle potřeby oloupat dolní třetinu. Pokud jej vaříme, stačí 8 minut, lze jej připravovat také v páře. Kvůli zachování zelené barvy jej po kratičkém uvaření ve vodě se solí můžeme prudce zchladit. Blanšírování zabrání ztrátám vitamínů, barevnému znehodnocení a skvělá jarní zelenina bude přitom krásně křupavá. Vždy je však důležité vařit ve velkém množství vody a přidat hodně soli. Chřest postačí vařit 3 minuty. Důležité je rychlé zchlazení, buď proudem ledové vody, nebo vodou s ledem. Pak stonky lehce usušíme a připravíme k podávání. Zelený chřest je chuťově výraznější, bílý je naopak jemnější. Každopádně u obou druhů chřestu je potřeba hlídat čerstvost. Nejde o zeleninu, kterou bychom mohli dlouhodobě skladovat. Stonky by se neměly ohýbat, ale měly by při ohybu prasknout, pokud je protřete, měly by vrzat a neměly by být vyschlé. Hlavičky zase drží pěkně semknuté a jsou lesklé.

Chřest můžeme vařit, péct, restovat a také jej čerstvý přidat do salátů. Starší strávníci mohou ochutnat i chřest na grilu. Možností je spousta. Naprostou klasikou je chřestový krém nebo vařený chřest s holandskou omáčkou, tu však dětem do 3 let doporučit nelze, protože se do ní přidávají syrové žloutky. Velmi dobře se dá chřest kombinovat se zeleninou, sýry, masem a také obilovinami nebo luštěninami.

Zelený chřest s bramborem, hovězím masem a lahodnou citronovou omáčkou /od 1 roku/ - 2 porce

Suroviny: 180 g chřestu, 140 g brambor, 120 g hovězí kýty, 1 malá cibule, 300 ml vody, ½ lžíce medu, šťáva z ½ citronu, sůl

Oloupanou cibulku krátce orestujeme na rostlinném oleji, přidáme hovězí maso nakrájené na větší kostky, po zatáhnutí masa přilijeme vodu a dusíme pod pokličkou přibližně 30 minut, pokud je potřeba, dolijeme ještě vodu, nejlépe však vývar z chřestu. Mezitím než maso změkne, oloupeme si brambory a dáme je vařit. Nakonec připravíme chřest, ulámeme konce stonků, případně oloupneme spodní třetinu silnějších výhonků. Poté dáme chřest vařit do dostatečného množství osolené vroucí vody. Vaříme přibližně 3 minuty a následně prudce zchladíme. Dva stonky dáme stranou, zbytek si nakrájíme na malé kousky. Jakmile je maso měkké, přisypeme trošku soli, necháme ji rozpustit, vyjmeme maso, dáme jej stranou a pustíme se do omáčky. Tu připravíme tak, že do vývaru s cibulkou přidáme dva stonky chřestu, citronovou šťávu a med. Vše důkladně rozmixujeme, pokud chceme omáčku řidší, využijeme ještě zbylý vývar z chřestu. Maso ještě můžeme dát lehce prohřát do omáčky, na minutku přidáme také nakrájený chřest a podáváme s vařeným bramborem.

Tip: Maso lze také pouze uvařit a na omáčku využít vývar. Pro děti mladší než 1 rok budeme muset vynechat med a sůl, i tak bude však omáčka skvělá.