Co se do Sama doma nevešlo

V pořadu Sama doma jsme si tento týden s moderátorkami Ester Janečkovou a Barborou Černoškovou povídaly o obilovinách a stravě pro batolata. Protože se také tentokrát sešla celá řada zajímavých hostů, stihly jsme probrat jen část z tohoto velmi zajímavého tématu. O obilovinách by se dalo hovořit opravdu dlouho, proto jsem se rozhodla, ještě několik věcí doplnit zde na blogu. Třeba Vám právě tyto informace přijdou vhod.

Věnovaly jsme se amarantu, který je z hlediska výživy velmi cennou pseudoobilovinou. Prodávají se zrnka, vločky a také mouka. Zrna dávám ráda do zeleninových karbanátků nebo placek či do hustých polévek nebo omáček. Jednou za čas si je uvařím ve slané vodě, část zpracuji a část uložím do lednice a postupně zpracovávám. V lednici vydrží 3 – 4 dny. Po uvaření mají gelovitou konzistenci, takže pokrmy mohou pěkně zahustit a zároveň obohatit. Vločky dávám do kaší nebo zeleninových placek. Mouku přidávám do slaného pečiva. Vždy maximálně pár lžic. Někdy přidávám amarantovou mouku také do dezertů, vždy však v kombinaci s kakaem nebo výraznějším ovocem.

Čirok jako možnou přílohu jsme v pořadu zmínily, doplním, že loupaná zrna bílé obiloviny lze přidat také do slaných nákypů nebo do zeleninových salátů. Mouku sypu do kváskového žitného chleba i do dezertů. Čirokovou kaši mohu jen doporučit. Dá se uvařit z celých zrn, které se samozřejmě musejí rozmixovat s dostatečným množstvím tekutiny. Druhou variantou je umlít zrna čiroku v mlýnku na obilí. Z krupice kaši připravíme velmi snadno.

Ječmen bezpluchý si získává stále větší množství příznivců. Pro děti v batolecím období z něj můžeme vytvořit lahodný vývar se zeleninou. Ječmen je vždy potřeba den dopředu namočit, poté se vaří zhruba tři čtvrtě hodiny. Jinak je možné využít také ječné mouky, a to k přípravě palačinek a především lívanců. Ječmen lze také klíčit.

Oves bezpluchý mne doslova nadchnul. Ovesné rizoto uvařené v pořadu Sama doma je lahodné a nedá žádnou práci, oves je jen nutné den dopředu namočit. Je také možné vymyslet spoustu variant podle chuti každého. Vyrábím i domácí ovesný nápoj, ve kterém oproti kupovaným variantám, najdete podstatně vyšší obsah ovsa. Ráda používám také vločky, přisypávám je téměř kamkoli, například do zeleninových placek, karbanátků, zeleninové sekané, zeleninových polévek nebo do sušenek.

Špaldu jsme v pořadu Sama doma také probraly, opět ještě doplním, že ze špaldy je výborná kaše. Pokud použijete špaldovou krupici, jde o celozrnný výrobek, doporučuji tedy pro děti od 2 let. Pro mladší děti připravuji kaši ze špaldových krup, které melu v mlýnku na obilí. Špaldové kroupy servíruji se zeleninou a masem, namočím je den dopředu a poté je vařím zhruba 30 minut. Jsou vynikající.

Obilovin je samozřejmě ještě více, ale chtěla jsem vybrat ty, které se využívají méně často. Pokud je svým ratolestem chcete uvařit, zkuste obiloviny pozvolna přidávat do Vašich pokrmů. Kombinovat je můžete od 1 roku také s luštěninami. Nezapomeňte na přípravu a dostatečnou tepelnou úpravu. Dobrou chuť.

Sama doma

Ovesná polévka pohladí a posilní

Pokud uvažujete o tom, že byste rádi svým nejmenším uvařili opravdu výživnou polévku, pak Vám jednoznačně doporučuji Ovesnou polévku s kořenovou zeleninou a kapustou. Polévku uvaříte celkem jednoduše z ovsa bezpluchého, který je však nutné na několik hodin namočit do vody. Polévka z ovesných vloček je také výživná, ale polévka z celých zrn ovsa bezpluchého stojí ještě o stupeň výš. Je mnohem zdravější a také lahodnější. Zrno není opracované tak jako ovesné vločky a zachovává si proto mnohem více cenných látek. Díky tomu, že neobsahuje takzvané pluchy, tedy obaly zrn, mohou oves jíst také naši nejmenší strávníci.

Oves má pro náš organismus opravdu velký význam, kromě vlákniny obsahuje totiž oproti ostatním klasickým obilninám mnohem více bílkovin, dále nabízí velké množství manganu, fosforu a také vitamíny skupiny B. Klasická obilnina je přínosem jak pro naše nejmenší, tak i pro nás rodiče. Snižuje krevní tlak, posiluje imunitu a prospívá zažívání.

Kombinace ovsa a kapusty je skvělá, navíc ideální pro zimní měsíce a právě začátek jarního období. Místo kapusty můžete zkusit fazolové lusky, případně nějakou jinou oblíbenou zeleninu.  

Ovesná polévka s kořenovou zeleninou a kapustou – 4 porce

Suroviny: ½ hrnku ovsa bezpluchého, 1,5 l vody, 1 velká mrkev, ½ menší petržele, 1 tenký plátek malého celeru, 1 malá cibule, 1 stroužek česneku, hrst nakrájené kapusty, sůl, špetka libečku

Oves propláchneme ve studené vodě a následně jej namočíme na 12 hodin. Namočený oves raději uložíme v lednici, voda by mohla v teple zkysnout. Poté oves vaříme ve stejné vodě 50 až 60 minut. V polovině doby vaření přidáme kořenovou zeleninu, cibuli a česnek. Ke konci vaření si ještě připravíme kapustu, kterou je potřeba propláchnout, zbavit tuhých žeber a nakrájet. Poté ji budeme vařit samostatně v osolené vroucí vodě, stačí pár minut a pak ji rychle zchladíme v ledové vodě. Zůstane pěkně zelená a bude se v polévce krásně vyjímat.  

Polévku můžeme částečně nebo zcela rozmixovat, lze ji však také servírovat jako klasickou polévku. Můžeme podávat s chlebovými krutóny a pár kapkami kvalitního rostlinného oleje.

Dobrou chuť

Obiloviny, klíčová složka stravy dětí i dospělých

Obiloviny, klíčová složka stravy dětí i dospělých

Mezi doporučenými potravinami pro nejmenší najdete v našem webináři spoustu obilovin, které můžete bez obav zařadit do jídelníčku Vašich ratolestí. Stejně tak obohatí také Váš jídelníček. Jde o významnou složku naší stravy.

Obiloviny jsou významným zdrojem energie. Obilná zrna obsahují velké množství důležitých sacharidů a řadu vitamínů, hlavně skupiny B a také některé minerální látky, například železo a zinek. V jídelníčku nejmenších by rozhodně neměly chybět. Není potřeba se jich bát a také se nemusíme omezovat jen na rýži nebo kuskus. Obilovin je mnohem více, stačí jen postupně zkoušet jednotlivé druhy. Při jejich přípravě je důležité držet se osvědčených rad a dostatečně je uvařit.

Polenta, pohanka, rýže, kroupy, kuskus, jáhly

Dětem do 1 roku lze podávat polentu, jáhly, pohanku či quinou nebo rýži. Pro děti do 1 roku můžeme z těchto obilovin připravovat například kaše či se dají použít jako příloha. Dobře však mohou také posloužit jako zavářka do polévek.

Polenta je kaše z kukuřičné krupice. Bezlepkové jáhly vznikají odstraněním nestravitelné slupky z prosa, které k nám přišlo z Afriky. Jáhly jsou obzvlášť lehce stravitelné, jako začátek stravy tedy přímo ideální. Pohanka je botanicky spíše pseudocereálie, ale používá se jako obilovina. Také pohanka je přirozeně bezlepková. Quinoa neboli merlík čilský také není obilovinou, i když se tak používá. Jde však o mimořádně cennou bezlepkovou potravinu, která je velmi lehce stravitelná. Je výjimečná například vysokým obsahem vápníku a bílkovin, které jsou podobné těm živočišným. Zapomenout nemůžeme ani na starou známou rýži.

Ve webináři najdete rady, jak s obilovinami pracovat. S polentou je potřeba mít trošku trpělivosti, i když pořídíte instantní, je dobré ji postupně vsypávat do mírně vroucí vody, metličkou promíchat a poté ji za občasného míchání vařit až 10 minut. Pohanku je důležité zase důkladně proprat a zalít vroucí vodou. Dobře se během 10 minut uvaří v páře. Jáhly propíráme vroucí vodou a pak je vaříme v páře 15 minut.

Jáhlová kaše - Foto Melody

Do jídelníčku dětí do 1 roku můžeme také zařadit obiloviny obsahující lepek, tedy například těstovinu z pšenice - kuskus, dále bulgur, ale také necelozrnnou špaldu ve formě bílé mouky, ze které připravíte například zavářku do polévky nebo ji přidáte do mrkvových knedlíčků. Určitě oceníte také kernotto, což jsou špaldové kroupy. Chutnají skvěle a hodí se i pro dospělé strávníky. Vykouzlit můžete kernotto se zeleninou, s ovocem nebo vyrobit chutný zeleninový salát. Špalda je lépe stravitelná než klasická pšenice, obsahuje také více bílkovin, prospěšného tuku i vlákniny, dále vitamíny skupiny B a obsahuje také spoustu minerálních látek, jako například mangan či draslík.

Kernotto se zeleninou

Dětem od 1 roku můžete za odměnu připravit amarantový puding, sušenky nebo je možné vyzkoušet zeleninové placky s amarantem. Jde o bezlepkovou pseudoobilovinu, kterou už znali staří Mayové, Inkové nebo Aztékové. Amarant je opět výživově velmi cennou potravinou s vysokým obsahem kvalitních bílkovin. Do jídel však amarant pouze přidáváme, je chuťově velmi výrazný. Dobře se hodí k částečnému zahuštění polévek či jako přídavek do kaše. Zapomenout nemůžeme ani na oves. Velmi oblíbené jsou klasické ovesné vločky, které dobře poslouží k přípravě kaše, ale také se dají použít k zahuštění krémových polévek, do zeleninových placek, moučníků nebo sušenek. Ráda používám na sušenky i ovesnou mouku. V neposlední řadě je potřeba zmínit také žito. U nás doma je populární žitné pečivo. Nakonec ještě ječmen, který je v našem jídelníčku zastoupen především v podobě krup a také ráda připravuji z ječné mouky lívance.

Amarantové sušenky s kakaem a karobem

Pro děti od dvou let můžeme zařadit další obiloviny a výrobky z nich. Například lze připravit rizoto s kamutem, který je vlastně předchůdcem dnešní tvrdé pšenice. Obsahuje mnohem více bílkovin než klasická pšenice a je chuťově velmi zajímavý. Koupit se dají zrna a mouka. Zajímavý je také čirok. K dostání jsou loupaná zrna, celozrnná čiroková krupice nebo mouka. Podobně jako quinoa nebo amarant obsahuje čirok velké množství kvalitních bílkovin.

Kamut s červenou řepou a zelenými listy

Hodně diskutované téma je zařazení celozrnných pokrmů. "Celozrnné výrobky vztahujeme většinou k vláknině. Studie naší odborné společnosti a Společnosti pro výživu neprokázala nedostatečný příjem vlákniny u nejmenších dětí. Podávání doporučujeme až od druhého roku," uvádí předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů a vedoucí plzeňského centra studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku, MUDr. Alena Šebková. Od dvou let tedy můžeme občas do jídelníčku celozrnné výrobky zařadit.

logo_bile_pruhledna-mini

2020 Czechberry s.r.o. ©  Všechna práva vyhrazena

Vytvořil trub.cz