Obiloviny, klíčová složka stravy dětí i dospělých

Mezi doporučenými potravinami pro nejmenší najdete v našem webináři spoustu obilovin, které můžete bez obav zařadit do jídelníčku Vašich ratolestí. Stejně tak obohatí také Váš jídelníček. Jde o významnou složku naší stravy.

Obiloviny jsou významným zdrojem energie. Obilná zrna obsahují velké množství důležitých sacharidů a řadu vitamínů, hlavně skupiny B a také některé minerální látky, například železo a zinek. V jídelníčku nejmenších by rozhodně neměly chybět. Není potřeba se jich bát a také se nemusíme omezovat jen na rýži nebo kuskus. Obilovin je mnohem více, stačí jen postupně zkoušet jednotlivé druhy. Při jejich přípravě je důležité držet se osvědčených rad a dostatečně je uvařit.

Dětem do 1 roku lze podávat polentu, jáhly, pohanku či quinou nebo rýži. Pro děti do 1 roku můžeme z těchto obilovin připravovat například kaše či se dají použít jako příloha. Dobře však mohou také posloužit jako zavářka do polévek.

Polenta je kaše z kukuřičné krupice. Bezlepkové jáhly vznikají odstraněním nestravitelné slupky z prosa, které k nám přišlo z Afriky. Jáhly jsou obzvlášť lehce stravitelné, jako začátek stravy tedy přímo ideální. Pohanka je botanicky spíše pseudocereálie, ale používá se jako obilovina. Také pohanka je přirozeně bezlepková. Quinoa neboli merlík čilský také není obilovinou, i když se tak používá. Jde však o mimořádně cennou bezlepkovou potravinu, která je velmi lehce stravitelná. Je výjimečná například vysokým obsahem vápníku a bílkovin, které jsou podobné těm živočišným. Zapomenout nemůžeme ani na starou známou rýži.

Ve webináři najdete rady, jak s obilovinami pracovat. S polentou je potřeba mít trošku trpělivosti, i když pořídíte instantní, je dobré ji postupně vsypávat do mírně vroucí vody, metličkou promíchat a poté ji za občasného míchání vařit až 10 minut. Pohanku je důležité zase důkladně proprat a zalít vroucí vodou. Dobře se během 10 minut uvaří v páře. Jáhly propíráme vroucí vodou a pak je vaříme v páře 15 minut.

Do jídelníčku dětí do 1 roku můžeme také zařadit obiloviny obsahující lepek, tedy například těstovinu z pšenice - kuskus, dále bulgur, ale také necelozrnnou špaldu ve formě bílé mouky, ze které připravíte například zavářku do polévky nebo ji přidáte do mrkvových knedlíčků. Určitě oceníte také kernotto, což jsou špaldové kroupy. Chutnají skvěle a hodí se i pro dospělé strávníky. Vykouzlit můžete kernotto se zeleninou, s ovocem nebo vyrobit chutný zeleninový salát. Špalda je lépe stravitelná než klasická pšenice, obsahuje také více bílkovin, prospěšného tuku i vlákniny, dále vitamíny skupiny B a obsahuje také spoustu minerálních látek, jako například mangan či draslík.

Dětem od 1 roku můžete za odměnu připravit amarantový puding, sušenky nebo je možné vyzkoušet zeleninové placky s amarantem. Jde o bezlepkovou pseudoobilovinu, kterou už znali staří Mayové, Inkové nebo Aztékové. Amarant je opět výživově velmi cennou potravinou s vysokým obsahem kvalitních bílkovin. Do jídel však amarant pouze přidáváme, je chuťově velmi výrazný. Dobře se hodí k částečnému zahuštění polévek či jako přídavek do kaše. Zapomenout nemůžeme ani na oves. Velmi oblíbené jsou klasické ovesné vločky, které dobře poslouží k přípravě kaše, ale také se dají použít k zahuštění krémových polévek, do zeleninových placek, moučníků nebo sušenek. Ráda používám na sušenky i ovesnou mouku. V neposlední řadě je potřeba zmínit také žito. U nás doma je populární žitné pečivo. Nakonec ještě ječmen, který je v našem jídelníčku zastoupen především v podobě krup a také ráda připravuji z ječné mouky lívance.

Pro děti od dvou let můžeme zařadit další obiloviny a výrobky z nich. Například lze připravit rizoto s kamutem, který je vlastně předchůdcem dnešní tvrdé pšenice. Obsahuje mnohem více bílkovin než klasická pšenice a je chuťově velmi zajímavý. Koupit se dají zrna a mouka. Zajímavý je také čirok. K dostání jsou loupaná zrna, celozrnná čiroková krupice nebo mouka. Podobně jako quinoa nebo amarant obsahuje čirok velké množství kvalitních bílkovin.

Hodně diskutované téma je zařazení celozrnných pokrmů. "Celozrnné výrobky vztahujeme většinou k vláknině. Studie naší odborné společnosti a Společnosti pro výživu neprokázala nedostatečný příjem vlákniny u nejmenších dětí. Podávání doporučujeme až od druhého roku," uvádí předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů a vedoucí plzeňského centra studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku, MUDr. Alena Šebková. Od dvou let tedy můžeme občas do jídelníčku celozrnné výrobky zařadit.