Se zaváděním příkrmů začínáme podle dostupné literatury u plně kojených dětí od ukončeného šestého měsíce. Dříve jen v případě, že je dítě kojeno často, má ale hlad a nepřibývá na váze. Ani v tomto případě však nezačínáme dříve než v ukončeném čtvrtém měsíci. V průběhu šestého měsíce je možné podávat občasně lžičku domácího jednodruhového příkrmu. V případě dětí krmených náhradní kojeneckou mléčnou výživou lze uvažovat při neprospívání o příkrmech již od ukončeného 4. měsíce (měli bychom se však poradit s praktickým dětským lékařem). Jak ale uvádí například MUDr. Martin Gregora v odborné literatuře, ani v tomto případě nespěcháme. Pokud dítě prospívá, může dostat první příkrm až od ukončeného 6. měsíce. Ještě jedna důležitá poznámka, dítě do 1 roku i později prochází několikrát obdobím, kdy vyžaduje častější krmení, budí se v noci, může být nespokojené a nevrlé. Zmíněné období trvá obvykle 2 až 3 dny, někdy může trvat týden i více. Jak se dočtete na webu kojeni.cz, zvýšená potřeba příjmu mléka v tomto období je dočasná. „Pokud se týká pouze období tzv. růstového spurtu (věk kolem třetího a pátého měsíce nejčastěji),“ dodává předseda Společnosti pro výživu, MUDr. Petr Tláskal, CSc. Každopádně je nutné se řídit potřebami dítěte. Častějším kojením dítě automaticky dostává více mléka a častým přikládáním se laktace zvyšuje. Pokud dítě prospívá nebo se krátkodobé neprospívání upraví, není nutné v tomto období dítě dokrmovat umělou formulí. Se zaváděním příkrmů začínáme ideálně od polední dávky. Nemléčný příkrm podáváme raději před kojením či podáním umělého kojeneckého mléka. „Začínáme pozvolna. Zpočátku zkoušíme několik lžiček, postupně se posouváme na vyšší dávky, cca 100 g již lze považovat za slušnou porci. Dle prospívání dítěte se příjem zvyšuje, nelze ho dát paušálně pro všechny děti, množství se odvíjí od věku, růstu, hmotnosti a dynamiky prospívání dítěte. Je vhodné se poradit s praktickým pediatrem,“ doporučuje předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů, MUDr. Alena Šebková. Jak již bylo uvedeno, na začátku podávání příkrmů dítěti nabídněte jen pár lžiček. Poté sledujte, zda nejsou nějaké vážnější zažívací problémy. Další dva dny poskytněte stejný příkrm, a takto pomalu postupujte u dalších druhů jídel. Zmíněný postup může pomoci odhalit zažívací potíže či alergii na určité potraviny. Důležité je, aby dítěti chutnalo a trávení proběhlo bez komplikací. Zhruba od 8 měsíce můžeme porci hlavního jídla navýšit na zhruba 150 gramů. Pokud budete večer podávat kaši, můžete v tomto období navýšit porci až na 200 ml. Dítě nám však samo ukáže, kolik je schopno sníst. Pokud u dítěte nastanou zažívací či jiné potíže, které by mohly mít souvislost se změnou stravy, poraďte se vždy s lékařem. Ještě jedna poznámka. Jednou ohřívané jídlo bychom již neměli dále podávat a pokrmy by měly být spíše vlažné. Děti jsou v tomhle věku hodně citlivé. Pokrmy nesolíme. Uvědomme si, že dítě doteď mělo pouze mléko, a to je nasládlé. Navíc příkrmy dětem do 1 roku se solit nesmějí. Na tomto zákazu se shodují všichni výživoví odborníci. „Postupně zaváděné potraviny do jídelníčku dítěte obsahují dostatečné množství soli. Přisolování je tak zbytečné, naopak může později aktivovat rozvoj vyššího krevního tlaku a tím i onemocnění srdce a cév. Obdobně je nutné přistupovat ke slazení a konzumaci sladkých nápojů, kde návyk a pozdější vyšší příjem aktivují rozvoj dětské obezity,“ vysvětluje MUDr. Petr Tláskal, CSc. Dostáváme se k poměrně hodně diskutovanému tématu, a tím je LEPEK: Většina odborníků a pediatrů tvrdí, že by se s lepkem mělo začít nejdéle do 7. měsíce, nejdříve však od ukončeného 4. měsíce. Toto stanovisko zastává i Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN). Doporučení vzniklo i na základě studií, které ukázaly, že při zavádění lepku časně, před 4. měsícem, se 20x více u dětí následně projeví celiakie, a i při pozdním zavádění je procento celiakie či alergie na lepek, cca 5x vyšší. Navíc do 6 měsíců má být dítě ještě výlučně či minimálně plně kojeno a mateřské mléko má tzv. protektivní (ochranný) účinek před alergií na lepek. Doba mezi 4. a 6. měsícem se označuje jako takzvané imunologické okno, které je podle některých odborníků, zejména alergologů, důležité pro zavádění příkrmů obecně. Posledním krokem je zavedení třísložkové stravy, tedy masa. Většina odborníků na výživu doporučuje podávat maso před 1. rokem dítěte, jako přídavek maso-zeleninového příkrmu. V doporučeních pro kojeneckou výživu figuruje maso třikrát až šestkrát týdně. RNDr. Petr Fořt, CSc doporučuje pro začátek zařadit do jídelníčku dvakrát v týdnu hovězí vývar s kvalitní zeleninou. Do jídelníčku lze dále podle něj zavést ještě před ukončeným 1. rokem například kvalitní kuřecí maso, současně také kuřecí vývar. Po ukončeném 1. roce můžeme dítěti přidat k pokrmu také nahrubo umleté hovězí či jehněčí maso. Každopádně, vždy záleží na kvalitě masa a také na způsobu zpracování. Maso je jednoznačně bohatým zdrojem bílkovin, ale také železa, které je pro děti do tří let nesmírně důležité. Navíc obsahuje vitamín B12, který je klíčový pro mentální vývoj. Důležitý zdroj železa i B12 je také žloutek, kterým se maso často nahrazuje. V jídelníčku dětí do 3 let by mělo převažovat takzvané červené maso, které obsahuje 3x více železa než bílé. Co se týká dávkování masa, mělo by se začínat s přídavkem maximálně 20 g vařeného masa v jedné dávce, což odpovídá zhruba dvěma lžícím masa. Do jídelníčku postupně zařadíme také sladkovodní a později i mořské ryby. U ryb je opět důležitá kvalita a také opatrnost, kosti mohou dětem způsobit vážné zdravotní komplikace. „Po dávce masa je vhodné počkat s kojením či mléčnou formulí přibližně 30 až 60 minut, protože železo se současně s mlékem dobře nevstřebává,“ doporučuje MUDr.Šebková. Jakmile dítě zvládne jíst zeleninu, přílohy a maso, můžeme podávat ovoce, které se doporučuje až po zavedení maso-zeleninových příkrmů. Ne vždy se ale podaří docílit plné dávky, pak nečekáme a zavádíme další příkrm. Začínáme domácími druhy ovoce, a také například dobře zralým banánem. Zhruba od 1 roku lze pyré vyrábět z neoloupaného ovoce. Zpočátku loupeme například jablka, hrušky či broskve. Slupky mohou být hůře stravitelné. Nejdříve zkontrolujte teplotu pokrmu, neměl by být příliš teplý. Pokud dítě příkrmy odmítá, obrňte se trpělivostí. Zkoušejte několikrát, motivujte, vystihněte pravou chvíli a hlavně vydržte. Ukažte, že Vám pokrm také chutná. Vyberte lžičku, která bude dítěti vyhovovat. I když dítě zpočátku sní jen pár lžiček, má to smysl. Mezi prvním a druhým rokem zkuste dítě motivovat k tomu, že bude jíst samo. Pokud si pořídíte omyvatelný bryndák, máte vyhráno. Budete-li mít dostatek času, výsledky se určitě dostaví. Stolujte společně a probouzejte v dítěti cítění pro kulturu stolování. Hodně úspěchů přeje, Mgr. Věra Zilvarová Vytvořte si účet a získejte tak přístup k seznamům doporučených / nevhodných potravin sestavených s odborníky a zároveň přístup k videím s recepty a návody.Začínáme se stravou
Podáváme první příkrmy, začínáme se zeleninou
Sůl ani cukr potřebovat nebudeme
Lepek zavádějte nejdéle do 7. měsíce
Maso-zeleninové příkrmy
Zavádíme ovoce
Jaká je doporučená úprava pokrmů?
Trpělivost, trpělivost a zase trpělivost
Chcete vědět více?
V zásadě platí, že když do připravených jídel přidáte lžičku kvalitního rostlinného oleje, půjde o správnou cestu. „Máslo využívejte až po 1. roce, v přiměřené míře, a jen kvalitní,“ dodává MUDr. Alena Šebková.
Kašovitou stravu vyměníme za stravu s malými měkkými kousky zhruba ve ¾ roce dítěte. Je důležité tenhle posun neodkládat, ale vše se bude odvíjet také od dovedností dítěte (psychomotorické zralosti). Během tohoto období už můžeme dítěti podávat jídlo do ruky, opět ale dáváme pozor, aby nevdechlo větší kousek.
